Zajímají vás čísla? A nebo jste zvědaví, jak funguje ta tolik propagovaná elektronická identita občana? Pak jsme se s dnešním čtením na neděli asi trefili právě do vás. Pojďme se společně ponořit do zajímavých statistik věnovaných právě EID. A při čtení nezapomeňte na jednu věc, ty miliony jsou ve skutečnosti opravdoví lidé. Popravdě řečeno, tak správná statistika to díky čachrům bank v bankovní identitě zase není, ale to co něco vypovídá, jsme pro vás vypíchli v tomto článku. A pokud chcete přidat, tak je zde samozřejmě odkaz na úplnou stránku se všemi statistickými údaji o NIA (Národní identitní autoritě) a na ní najdete mnohem víc, než jen suchá čísla.

Elektronická identita slouží pro přihlášení do portálů úřadů a pro využívání služeb. Je tedy tím vůbec nejdůležitějším, co v eGovernmentu máme. A cílem nás vše by mělo být, abychom EID mohli využívat a také využívali co nejvíce.

Začneme velkými čísly. Celkem je vytvořeno 1518591 státních ID prostředků, nestátních ID prostředků pak 10565485. Pod položkou Celkový počet unikátních přihlášení se ukrývá faktický počet lidí, kteří EID alespoň jednou aktivně použili, ten činí 2432241. Konverze - tedy procentuální zastoupení těch, kdo se skutečně přihlásili z těch, kdo se přihlásit mohli činí 39.95%, tento údaje je ale díky bankovní identitě dost pokřivený.

U eObčanky je počet vydaných 669250, opravdu ji aktivně alespoň jednou použilo jen 62446 občanů. U NIA ID (což je ověření identity na přepážce a pak následné přihlášení přes jméno, heslo a SMS kód) bylo vydáno těchto identit celkem 357741, unikátních přihlášení bylo ale celých 333713. To ukazuje, že když už si někdo takto identitu zřídil, opravdu to myslí vážně a aktivně ji používá. Od listopadu 2020 funguje také aplikace Mobilní klíč, počet takto aktivovaných prostředků je 506208, unikátních přihlášení je ale jen 381271. To je velká škoda, protože zjevně plná čtvrtina uživatelů si takto identitu zřídila, ale nepoužívá ji.

Co se týče bankovní identity, zde nejsou čísla moc relevantní vzhledem k tomu, že v celé řadě případů aktivovaly banky klientské identity defacto bez toho, aniž by to uživatel aktivně chtěl a jejich procento konfverze je tedy spíš nesmyslným číslem a o ničem nevypovídá.

Zajímavé je pak ještě MojeID, které nabízí dvě úrovně důvěry při svých identifikačních službách. U služby “značná” bylo vydáno celkem 111848, unikátních konverze ale jen 73290, u služby “vysoká” bylo vydáno jen 4736 identit (ale takovou úroveň běžný smrtelník stejně nevyužije, takže je to spíš marketingové číslo) a unikátních přihlášení bylo 3561. Ani zde tedy konverzní poměry nevybočují z jiných nástrojů.

A co z toho plyne? Vesměs dvě věci:

  1. eObčanky jsou zatím naprostý propadák. Ano, potřebujete si koupit čtečku karet a nebo notebook s vestavěnou čtečkou. Ale jinak je to prostě tragédie.
  2. Zdá se, že češi sice aktivně využívají (a rádi) různé mobilní aplikace a nástroje, ale ukazuje se tady zase to staré dobré čecháčkovství, tedy že “státu NE!”.